Dva terény  jsou v reálném přírodním prostředí s minimální výškou souvislé sněhové vrstvy 40 cm a prohledávají se oba ve dne. V terénu jsou rušivé předměty či sekundární zdroje lidského pachu (viz popis v úvodu speciálních zkoušek). Terény jsou zřetelně vyznačeny páskou nebo jinými značkami.  

Terény musí svým typem a rozsahem odpovídat typu zkoušky. Musí být prováděny v reálném prostředí, nelze je tedy provádět v imitovaném prostředí (např. v hale, na hřišti nebo formou rozlišování několika zjevných úkrytů). Terény jsou zřetelně vyznačeny páskou nebo jinými značkami.

V terénech mohou být umístěny různé rušivé předměty včetně negativ (nejvýše 3 - např. části oděvů, cadaver zvěře, předměty s lidským pachem aj.) a pomocníci před zahájením zkoušek napachují různé úkryty nebo předměty, které se nacházejí v terénu. Tyto sekundární zdroje lidského pachu však nesmí vytvářet osoba, která manipulovala se vzorky cadaveru. Pes musí mít možnost tyto předměty a negativa čichem prozkoumat, nesmějí tedy být umístěné v nepřístupných prostorech nebo zahrabané. Současně terén před nasazením psů projde několik osob. 

Psovod je seznámen s hranicemi inkriminovaného prostoru a pohybuje se v něm sám podle vlastní úvahy. Každý nález přesně označuje a hlásí jeho umístění vysílačkou. Psovod může být vybaven a používat pro identifikaci místa nálezu přístroj s GPS navigací.

Rozhodčí společně s vedoucím zkoušek se pohybuje v terénech společně se psovodem, nebo může práci pozorovat z volitelného stanoviště. Záchranná četa či jiné pomocné složky do terénu při práci psa nevstupují.  

Označování cadaveru je možné štěkáním, hrabáním, zaujetím některé z poloh, případně kombinací všech možností. Hodnotí se výrazně přesnost a intenzita značení, přičemž u lavinových zkoušek lze kromě štěkání hodnotit známkou výborně i velmi intenzivní hrabání v místě nálezu. Přípustné je též značení nálezkou nebo volným značením, přičemž bezchybné provedení lze hodnotit ve známce výborně. Aportování u vzorků lidského pachu však není přípustné.

Způsob označování nálezu psem hlásí psovod rozhodčímu při hlášení před zahájením práce. V případě volného značení nálezu, psovod taktéž oznámí rozhodčímu vzorec chování psa. Pokud však pes nález označí jiným než předem nahlášeným způsobem, hodnotí se toto označení maximálně ve známce uspokojivě.

Terén 1 o celkové výměře cca 3.000 m² je rozdělen na dva úseky – úsek 1A o velikosti cca 1.000 m² a úsek 1B o velikosti cca 2.000 m². Po prohledání úseku A psovod vyhodnotí nálezy a pak přechází na úsek B. Celkový časový limit pro prohledání obou úseků je 40 minut. Rozložení času na jednotlivé úseky je ponecháno na psovodovi. Zpětné hledání v úseku 1A není žádoucí, pokud však k němu dojde, musí proto být sankcionováno bodovou ztrátou tak, že celkové hodnocení v terénu 1 bude ve známce chybně.

Terén 2 o výměře cca 3.000 m², časový limit na prohledání je 40 minut.

Čtyři hledané subjekty (vzorky mrtvého pachu) jsou ukryty v terénech pro psovody v neznámém poměru (0:4, 3:1, 2:2, 1:3). Subjekty jsou ukryty pod úrovní terénu (v hloubce cca 30 - 40 cm) nebo v úrovni terénu ve vrstvě sněhu a nesmějí být vizuálně zjistitelné. Přitom není předem definován poměr těchto úkrytů. Nejméně 1x se však subjekt nachází v hloubkovém úkrytu. Minimální vzdálenost úkrytů, resp. subjektů v terénech je 20 m.

Při nenalezení některého subjektu není zkouška splněna, pes obdrží bez ohledu na dosud získané body známku chybně.

Pauza pro odpočinek mezi oběma speciály min. 1 hodina.