Dva terény, každý o rozměrech cca 2.000 m², jsou v reálném přírodním prostředí s minimální výškou souvislé sněhové vrstvy 20 cm. Jeden terén se prohledává ve dne a jeden po setmění. V terénu jsou rušivé předměty či sekundární zdroje lidského pachu (viz popis v úvodu speciálních zkoušek). Terény jsou zřetelně vyznačeny páskou nebo jinými značkami.  

Terény musí svým typem a rozsahem odpovídat typu zkoušky. Musí být prováděny v reálném prostředí, nelze je tedy provádět v imitovaném prostředí (např. v hale, na hřišti nebo formou rozlišování několika zjevných úkrytů). Terény jsou zřetelně vyznačeny páskou nebo jinými značkami.

V terénech mohou být umístěny různé rušivé předměty včetně negativ (nejvýše 3 - např. části oděvů, cadaver zvěře, předměty s lidským pachem aj.) a pomocníci před zahájením zkoušek napachují různé úkryty nebo předměty, které se nacházejí v terénu. Tyto sekundární zdroje lidského pachu však nesmí vytvářet osoba, která manipulovala se vzorky cadaveru. Pes musí mít možnost tyto předměty a negativa čichem prozkoumat, nesmějí tedy být umístěné v nepřístupných prostorech nebo zahrabané. Současně terén před nasazením psů projde několik osob. 

Psovod je seznámen s hranicemi inkriminovaného prostoru a pohybuje se v něm sám podle vlastní úvahy. Každý nález přesně označuje a hlásí jeho umístění vysílačkou. Psovod může být vybaven a používat pro identifikaci místa nálezu přístroj s GPS navigací.

Rozhodčí společně s vedoucím zkoušek se pohybuje v terénech společně se psovodem, nebo může práci pozorovat z volitelného stanoviště. Záchranná četa či jiné pomocné složky do terénu při práci psa nevstupují.  

Označování cadaveru je možné štěkáním, hrabáním, zaujetím některé z poloh, případně kombinací všech možností. Hodnotí se výrazně přesnost a intenzita značení, přičemž u lavinových zkoušek lze kromě štěkání hodnotit známkou výborně i velmi intenzivní hrabání v místě nálezu. Přípustné je též značení nálezkou nebo volným značením, přičemž bezchybné provedení lze hodnotit ve známce výborně. Aportování u vzorků lidského pachu však není přípustné.

Způsob označování nálezu psem hlásí psovod rozhodčímu při hlášení před zahájením práce. V případě volného značení nálezu, psovod taktéž oznámí rozhodčímu vzorec chování psa. Pokud však pes nález označí jiným než předem nahlášeným způsobem, hodnotí se toto označení maximálně ve známce uspokojivě.

Tři hledané subjekty (vzorky mrtvého pachu) jsou ukryty ve dvou různých terénech pro psovody v neznámém poměru (0:3, 2:1, 1:2). Subjekty jsou ukryty cca 20 cm pod úrovní terénu nebo se nacházejí v povrchovém úkrytu ve vrstvě sněhu, ale nesmějí být vizuálně zjistitelné. Minimální vzdálenost úkrytů, resp. subjektů v terénech je 20 m.

Při nenalezení některého subjektu není zkouška splněna, pes obdrží bez ohledu na dosud získané body známku chybně.

Časový limit pro prohledání jednoho terénu je 25 minut. Pauza pro odpočinek mezi oběma speciály není pevně stanovena, min. však 30 minut.