Výcvik

Práce se psy a vůbec celá kynologie přináší nejen řadu nezapomenutelných dojmů a zážitků, ale i množství nejrůznějších situací, které nelze nikdy dokonale předvídat a dopředu popsat. Zkušební řády imitují ve svých intencích praktické situace po neštěstích všeho druhu a jejich hlavní snahou je propojení sportovní činnosti s praxí.

Na území České republiky jsou pro záchranářskou činnost kynologů a jejich přezkušování k dispozici tři zkušební řády: národní a dva mezinárodní. Přestože všechny tři mají shodné poslání – prověřit úroveň vycvičenosti psa v dané oblasti, v některých případech se poměrně dost odlišují. Především se liší při plnění speciálních cviků v pracovním postupu, čili v požadavcích na chování psovoda a psa. Ve ZŘ IRO je kladen vyšší požadavek na samostatnou činnost psa, v českém ZŘ naproti tomu na spolupráci a souhru mezi psovodem a psem. Pro vlastní výcvik špičkových psů tyto rozdíly nejsou na závadu, právě naopak. Pokud je pes vycvičen tak, že dokáže se svým psovodem plnit požadavky vyšších stupňů obou zkušebních řádů, jedná se o vrcholné výkony v oblasti záchranářské kynologie.

Stabilní výcvikové požadavky

Základní výcvikové požadavky na psy jsou kladeny a průběžně přezkušovány zkušebními řády. Kromě jejich systematického plnění a pečlivé přípravy se musí stát pod vedením instruktorů každoroční náplní všech výcviků, zohledňujících samozřejmě prioritně plnění osobních výcvikových plánů, i další úkoly:

· Neagresivní chování psa vůči lidem i dalším psům

· Snášenlivost s nejrůznějšími zvířaty (domácími i divoce žijícími)

· Samostatnost práce v přírodním terénu i v sutinách na větší vzdálenost od psovoda

· Spolehlivá ovladatelnost psa při vzdálenosti na 20 a více metrů

· Součinnost jednotlivců ve výcvikových trojkách na ploše i v sutinách s obměnou partnerů

· Spolehlivost rozlišení značení živých a mrtvých subjektů

· Čistota pachových prací cadaveru a rozlišení druhotných pachových center

· Bezpečné rozlišování cadaveru od indiferentních a podobných pachů

· Nevšímavost k negativům a pohozeným potravinám

· Systematičnost v metodice ukrývání do výšky

· Nalézání živých osob bez příchodových tras figurantů k úkrytům

· Odolnost a otužilost psa, kondice

Pes, kterému věnujeme dostatek času výcvikem, by měl být mezi prvním a druhým rokem svého věku připraven na zkoušky v úrovních prvních stupňů, ve dvou až třech letech v úrovni druhých stupňů a ve třech až čtyřech letech na třetí stupně. Samozřejmě s přiměřeným ohledem na ranost a specifiku plemene a schopnosti psovoda, které jsou přímo ovlivněny i momentálními možnostmi.